Krmítko

Začneme přikrmovat volně žijící ptáky, aby si zvykli chodit na naši zahradu.

Jsou nenahraditelnými predátory hmyzu a i v zimě ledacos uloví.

Krmíme pouze potravou určenou ptactvu! Můžeme koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků.

A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme?

Ovšem, pokud už začneme s krmením, měli bychom také vytrvat .

Celá řada druhů ptáků je teritoriální. Navyknou hledat si potravu na určitých místech, ty si vyznačí jako své teritorium a pokud tam najednou potrava není, musí oblétavat okolí a narušovat teritoria jiných jedinců. To vede ke střetům a prohrávající často umírá hlady .

Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě , jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření.

Králíci v kotci. Zajíci se špatně fotí.

Je čas na podrobnou prohlídku dřevin na zahradě.

Zkontrolujeme úvazky k oporám. Dbáme na to, aby nebyly příliš volné, nezarůstaly do kůry ani kůru neodíraly.

Popínavé dřeviny přivážeme a ořežeme uschlé části, s řezem počkáme na předjaří.

Sloupovité kultivary jehličnanů koncem listopadu v koruně svážeme tak, aby je případná bohatá sněhová nadílka nerozlámala.

Pokud na zahradě řádí zajíci, tak nezapomeneme obalit kmeny králičím pletivem až k zemi. Drátěný plot by měl zasahovat až 20cm pod zem, aby se nepodhrabali!

Pokud naše zahrada sousedí s volnou krajinou (polem, lesem) můžeme zvěři za plotem (v dostatečné vzdálenosti) v tuhých zimách přilepšit senem, ovocem, ořezanými mladými větvemi a pod. a tím je odlákat od zahrady. Kůra a větve stromů je pro ně zpravidla krajním způsobem, jak zahnat smrtící hlad .

Zimostráz pod sněhem

Průběžně kontrolujeme stálezelené drřeviny listnaté i jehličnaté. V případě prosychajícího substrátu a bezmrazého počasí je důkladně zalejeme .

V zimě totiž zpravidla nezmrznou, ale uschnou!

Z jehlic a listů se neustále odpařuje voda, kterou ze zmrzlé půdy nemohou doplňovat. Proto stálezelené dřeviny trpí nejvíce za slunečných dní s mrazy, bez sněhové pokrývky. Pomoci jim můžeme důkladnou zálivkou na podzim, kdy si rostliny mohou vytvořit určitou zásobu vody a potom i zálivkou za bezmrazých suchých dní v zimě. Pomocí jsou i zástěny chránící dřeviny před zimním sluncem. U přízemních druhů pomáhá překrytí chvojím.

Pokud si chceme tuto práci a starost ušetřit , vysazujeme dřeviny na vhodná stanoviště, popřípadě se rovnou vyvarujeme nákupu těchto druhů.

Kromě stálezelených jsou na holomrazy citlivé i některé opadavé keře . Zpravidla ty, které pochází z teplejších oblastí, nebo z míst kde jsou zimy bez sněhu vzácností. Jsou to především dřevité pivoňky (Paeonia sp.), ibišky (Hibiscus sp.), tamaryšky (Tamarix sp.) a komule (Buddleia sp.). Chráníme je mulčem z listí, nebo kompostu o vrstvě 20cm v prostoru předpokládaných kořenů a u krčku rostlin.

Velkokvěté popínavé plaménky (Clematis sp.) mulčujeme nejčastěji slámou a je vhodné obalit i nadzemní část až do výšky 1,5m.

Živé ploty z jehličnanů můžeme ještě v listopadu seřezávat .