-
stihneme prořezat révu , později by už ztrácela mnoho mízy
- spálíme lepové pásy z kmenů stromů a nasadíme nové
- vysazujeme rybíz, angrešt, jostu a po výsadbě mulčujeme
- při prořezávce jabloní odstraňujeme větve napadené padlím jabloňovým
Tip: Raně kvetoucím odrůdám třešní a meruněk oddálíme kvetení namulčováním slámy a přihrnutím sněhu z okolních ploch. Půda si pak dlouho drží nízkou teplotu a stromy mají pozdější nástup do květu. Na jaře slámový mulč odstraníme - milují ho myši a hraboši!
Pokud máme více ovocných stromů a bojíme se, že bychom nestihli provést řez v březnu, tak se do něj můžeme - za bezmrazých dní - pustit už teď. Pokud máme jen pár stromů, počkáme do března .
Řežeme především jádroviny - jabloně, hrušně, kdouloně, mišpule a bobuloviny - rybíz, angrešt, josta.
NEŘEŽEME: ořešák (nesnáší zimní řez), peckoviny (třešně, višně, švestky, meruňky, broskvoně, mandloně) - ty řežeme po sklizni , stejně jako lísku, maliníky a ostružiníky.
Nezapomínáme, že řežeme pro budoucí úrodu - o té letošní je už z velké části rozhodnuto od loňského léta a podzimu, kdy se zakládaly květní pupeny.
Tipy:
- Pokud jsme začátečníci, necháme se raději zaučit od zkušeného pěstitele . S příručkou to jde také, ale pamatujme, že nepovedený řez může stromky poškodit nenávratně ! Správný řez vyžaduje cvik a pečlivost.
- Používáme jen ČISTÉ a OSTRÉ nástroje !
- Pečlivě odstraňujeme hnízda bekyně zlatořitné - slepené listy, mezi nimiž přezimují housenky těšící se na pupeny.
- Kontrolujeme lepivé pásy proti píďalce podzimní , ty budeme pálit až na jaře - viz. tento příspěvek .
- Pokud jsme to neudělali, tak ze stomu odstraníme i zbylé plody - ptákům již neposlouží a jsou zdrojem moniliózy a strupovitosti. Nikdy je nedáváme do kompostu , ale likvidujeme je viz. tento příspěvek .
- Zkontrolujeme ochranu kmenů před zvěří a před zimním sluncem. Případné poškození ošetříme.
U jednotlivých ovocných druhů a odrůd se řez liší, ale těchto 7 zásad je společných pro všechny:
- Odstraňujeme vše co roste dovnitř do koruny a zahušťuje ji.
- Odřezáváme větve křížící se a rostoucí moc u sebe - odpadá ta slabší.
- Větve překážející provozu zakracujeme, nebo úplně odřízneme.
- Likvidujeme větve nemocné (rakovina, strupovitost, padlí), nebo slabé.
- Větve zlomené , nebo nalomené - odstraníme poškozenou část k nejbližšímu vhodnému výhonu.
- Uschlé větve - mají jinou barvu a loupe se z nich kůra - odstraníme až na větevní kroužek.
- Vyřezáváme bujně rostoucí výhony - vlky - pokud je nepotřebujeme k obnově koruny.
Rady k jádrovinám
- U jabloní průklest velmi závisí na odrůdě , především její vitalitě a vzrůstnosti - je nutné si zjistit , jak kterou odrůdu řezat. Mohlo by se stát, že nevhodným řezem se z plodného stromku stane zuřivě větvící se koště bez plodů.
- Většinu odrůd prořezáváme každým druhým nebo třetím rokem . Hustě větvící odrůdy, zákrsky, palmety a jiné tvary řežeme i dvakrát ročně.
Píďalka podzimní je obávaný škůdce ovocných stromů, který způsobuje až holožíry.
Ochrana je poměrně jednoduchá a ekologická - na kmen se instalují lepové pásy, přes které samičky píďalek nepřelezou do koruny. Pásy se musí během roku stále kontrolovat , jestli lepí a nejsou zaneseny listím apod...
Další obávaný záškodník je vlnatka krvavá. Název je naprosto výstižný. Tvoří bílou vlnu a po rozmáčknutí rudé fleky.Škodí sáním a přenosem chorob.
S ochranou je nutné začít už v listopadu. Larvy vlnatky se na zimu stěhují ke kořenům, proto k nim sypeme prachové vápno, které je zahubí.
Více najdete třeba na www.skudci.com
Mrazovým trhlinám na kmenech stromů předejdeme, pokud je natřeme vápenným mlékem , které sníží ohřívání kmenů až o 5o C. Ještě účinnější je opření prkna z jižní strany - sníží teplotu přehřátí až o 15o C.Trhliny vznikají při zahrátí kmene sluncem a následném zmrznutí.
V listopadu, po opadu listů, se provádí ještě asanační postřik měďnatými přípravky proti houbovým chorobám. Stříkají se stromy, keře i opadané listí.
Při skladování ovoce se vždy objeví na plodech nějaká ta choroba - nejčastěji hniloba , zvláště pokud nepoužíváme chemii na zahrádce. Abychom nemuseli hned likvidovat všechny i jen trošku napadené plody a měli přehled o skladovacích podmínkách tak použijeme následující pomůcku.
Vybereme jeden napadený plod, obkreslíme permanentní fixou ve vzdálenosti cca 5mm od okrajů skvrnu s poškozením a uložíme poblíž skladovaného ovoce.
Kdykoli kontrolujeme bedničky, podíváme se i na plod, jak vypadá. Pokud se obkreslená skvrna nezvětšuje , pak jsou skladovací podmínky v pořádku. Pokud se choroba šíří , tak musíme zasáhnout. Snížit teplotu skladu, častěji větrat, vyřadit co nejdříve poškozené ovoce.
Vysazujeme nové ovocné keře . Podle potřeby mírně zakrátíme výhony – důkladnější řez nás čeká až v předjaří! Kompostem pohnojíme všechny.
Naposledy vyčistíme porosty jahodníků , vyplejeme, do řádků dáme kompost, nebo kompostovaný hnůj, zeminu přihrneme k srdíčkům. Je vhodné pohnojit porosty fosforečným hnojivem. Nové výsadby zaléváme a v nepříznivém počasí chráníme textílií, aby do zimy stihly zakořenit.
Všechny ovocné stromy vyhnojíme, namulčujeme vhodným materiálem. Sklidíme všechna jablka a hrušky. Důkladně je přebereme. Uskladníme jen zdravé neporušené plody. Naskládáme je do čistých bedýnek a nemícháme jednotlivé odrůdy mezi sebou. Ideálními k uskladnění ovoce jsou prostory s teplotou 0 – 5 o C a relativní vzdušnou vlhkostí kolem 90%. Je žádoucí je desinfikovat oxidem siřičitým – vykouřit. Zlikvidujeme tak choroboplodné zárodky. Bedýnky s ovocem kontrolujeme alespoň jednou týdně a kazící se plody ihned odebereme ke zpracování.
Sklízíme pozdní odrůdy stolní a moštové vinné révy.



Přidat komentáře