Poslové jara

Předesílám, že barborky tradičně rychlily pouze dívky toužící po vdavkách. Pokud jim třešňové květy vykvetly na Vánoce, měly vyhráno a příští rok se určitě provdaly! Zvyk rychlit dřeviny se ale tak rozšířil a získal oblibu mezi lidmi, že původní věštecký význam vyprchal.

Co rychlíme?

Především druhy a odrůdy rodů Prunus (třešně , višně, meruňky, švestky, trnky), Syringa (šeříky), Forsythia (zlatice), Viburnum (kalina). A to řezané větve, ale i celé rostliny v květináčích (ty po skončení kvetení udržujeme v teplotách kol. 15^o C a na světle až do jara).

Kdy začít?

Ideálně 3-4 týdny před svátky Vánočními. Takže v týdnu kolem svaté Barbory.

Jak na to?

Vybereme si silné a od pohledu zdravé výhony o délce cca 60cm se založenými květními pupeny . Ty bývají nejvíce z osluněné strany keře/stromu ve vyšších prtiích a mívají kulatější tvar, než pupeny se základy listů.

Stříháme čistými zahradnickými nůžkami z vlastních dřevin, nebo u přátel - skvělý důvod k pohodové návštěvě před Vánoci! Než orvané keře na sídlištích, tak raději nic.O chráněných územích nemluvě...

Doma si připravíme čistou nádobu , naplníme chladnou vodou, výhony hodně ze šikma seřízneme a ihned postavíme do nádoby! Teplota zpočátku vyšší - kolem 25^o C a ve třetím týdnu trochu nižší - kolem 15-20^o C. Pokojová teplota je dostačující. Vodu pravidelně měníme - ideálně každý den. Žádoucí je i přidat do vody přípravky pro prodloužení trvanlivosti řezaných květů.

Také obnovujeme řez, který se může zanášet nečistotami a bakteriemi a ty by mohly bránit nasávání vody. Vhodná je také vyšší vzdušná vlhkost - kolem 80%. V panelových bytech bývá kolem pouhých 45%. Proto požijeme některou z metod zvýšení vlhkosti vzduchu...

Možné obtíže...

• větvičky nevykvetly, mají pouze listy: vybrali jsme větvičky bez květních pupenů
• květy brzy vykvetly a hned opadaly, rašící lístky osychají: příliš vysoká teplota, nízká vzdušná vlhkost, kontrolujeme čistotu vody a řeznou ránu obnovujeme!
• hnědnutí a zasychání výhonů a pupenů: na vině jsou houbové a bakteriální choroby

Všem Vám přeji hodně zdaru a pouze žádoucí svatby!

Své zkušenosti s rychlením barborek můžete napsat do komentáře zde...

Pokud chcete, aby vám v lednu vykvetly hyacinty a tulipány zasazené na podzim do misek, tak je ideální čas přinést je do teplejšího prostoru. Vhodná teplota je kol. 12-16^o C. Při vyšších teplotách se moc vytahují do výšky. Ideální je vlhkost vzduchu kolem 85%.

Přenášejte rostliny, které mají základy květenství již mimo cibuli . Rostliny musíme udržovat ve tmě . Stačí je překrýt kornouty z tvrdšího papíru, které nepropouští světlo. Musíme je důkladně zalévat , aby vykvetly! Nepřihnojujeme . Živiny rostliny čerpají ze zásob z cibule.

Od přenesení do teplejších prostor trvá rychlení 3-4 týdny.

Kornouty sundáme , až špičky květenství dorostou ke špičkám listů. Pak už se brzy můžeme těšit z krásných květů!

Červec paprsčitý na listu orchideje

Důrazně jsem varovala v předchozím příspěvku před zavlečením chorob a škůdců do domácnosti s novými rostlinami.

Co mně ovšem nenapadlo je, že i na ovoci z obchodního domu je možné přinést si zákeřného nepřítele . Jaké bylo moje zděšení, když jsem na stopkách právě koupených banánů našla dospělce červce paprsčitého ! Škodí sáním a v případě přemnožení je schopen rostliny úplně zlikvidovat.

Je to poměrně častý škůdce na pokojových rostlinách, kterého je obtížné se zbavit .

Především proto, že jeho tělo je pokryto voskovou vrstvou , která jej chrání před postřiky. A tak je třeba používat systémové insekticidy , které pronikají do rostliny a tak je červec spolu s rostlinnými šťávami nasaje.

Možná upozorníte na biologickou likvidaci, ale na trhu zatím nejsou patřičné přípravky. Usmrcování rozmáčknutím je nedostatečné, protože červec tvoří kolonie , nachází se i pod povrchem substrátu a saje i na kořenech rostlin.

Další potíž je v tom, že třeba na rozdíl od puklic je poměrně čiperný a rozlézá se po okolí napadených rostlin. Takže je třeba likvidaci provádět opakovaně a trvá dost dlouho, než se jej zbavíme.. Pokud stojí rostlina na parapetu, tak je nutné umýt saponátem celý parapet, žaluzie i okno. A tuto očistu musíme také opakovat několikrát.

Někdy koupím i méně zralé ovoce, které nechávám dozrát na okně v těsné blízkosti pokojových rostlin. Po této zkušenosti už to dělat nebudu. Kdo se setkal s invazí tohoto škůdce, ten mi dá za pravdu, že zbavit se ho, je téměř nemožné.

Proto prohlížejme i ovoce a zeleninu , kterou si přinášíme domů.

Přeji vám co nejméně nezvaných hostů!

Výběr vánoční hvězdy

Správně pryšce Euphorbia pulcherrima (syn. Poinsettia pulcherrima ), který se již od konce listopadu začíná objevovat v obchodech.

Zde několik tipů na zdařilý nákup:

1. V obchodě si vyhlédneme dobře rostlou rostlinu, která ještě nemá otevřené pravé květy (ve svazečku, malé žluté).
2. Zkontrolujeme vlhkost substrátu. Ten má být mírně vlhký. Vánoční hvězda nesnáší přeschnutí - špatně zalévaná rostlina by vám mohla brzy uhynout.
3. Důkladně rostlinu prohlédneme , jestli není napadena chorobami a škůdci a je celkově vitální. I při minimálním podezření na zdravotní potíže – nebrat! Hrozí vysoké riziko zavlečení chorob a škůdců a úspěch bývá minimální!!!
4. Nezachraňujme podezřelé jedince ve slevě ani nekupujme ty vystavené venku , nebo v chladném stánku!!! Rostliny mohou nachladnout a pak v teple shodit listy.
5. Rostlinu si necháme důkladně zabalit , aby ji nepoškodil mráz. Po přinesení z obchodu rostlinu necháme stát alespoň 2hod. v papíře, aby se aklimatizovala .
6. Po vybalení ji ještě jednou důkladně prohlédneme, abychom si domů nezatáhli choroby a škůdce! Nepodceňujme toto riziko. Ideální by bylo rostlinu umístit na několik dní do karantény , aby měli případní nezvaní hosté čas se pomnožit a projevit tak svoji přítomnost a mi je mohli včas zneškodnit.
7. Pokud volíme okrasný vnější obal , tak okolo květináče má být prostor cca 1cm, aby ke kořenům mohl vzduch.

O dalších tipech na pěstování se dočtete v článku Pěstování vánoční hvězdy .

Obrázek je z šikovného webu http://urbangardencasual.com .

Labutě v Hluboké nad Vltavou

Stávající budky sejmeme ze stromů. Vyčistíme a vydesinfikujeme prolitím vařící vodou.

Nové budky vyrobíme sami, nebo je koupíme již hotové.

Pěkné návody na výrobu budek:

http://mm.denik.cz/56/ff/ptaci_budka2.jpg

www.ceskykutil.cz

Vše o českém ptactvu a o ptačích budkách naleznete na stránkách České společnosti ornitologické .

Píďalka podzimní v akci

Píďalka podzimní je obávaný škůdce ovocných stromů, který způsobuje až holožíry.

Ochrana je poměrně jednoduchá a ekologická - na kmen se instalují lepové pásy, přes které samičky píďalek nepřelezou do koruny. Pásy se musí během roku stále kontrolovat , jestli lepí a nejsou zaneseny listím apod...

Vlnatka krvavá na jabloni

Další obávaný záškodník je vlnatka krvavá. Název je naprosto výstižný. Tvoří bílou vlnu a po rozmáčknutí rudé fleky.Škodí sáním a přenosem chorob.

S ochranou je nutné začít už v listopadu. Larvy vlnatky se na zimu stěhují ke kořenům, proto k nim sypeme prachové vápno, které je zahubí.

Více najdete třeba na www.skudci.com

Mrazovým trhlinám na kmenech stromů předejdeme, pokud je natřeme vápenným mlékem , které sníží ohřívání kmenů až o 5^o C. Ještě účinnější je opření prkna z jižní strany - sníží teplotu přehřátí až o 15^o C.Trhliny vznikají při zahrátí kmene sluncem a následném zmrznutí.

V listopadu, po opadu listů, se provádí ještě asanační postřik měďnatými přípravky proti houbovým chorobám. Stříkají se stromy, keře i opadané listí.

Celer na záhonku

V listopadu rychle sklidíme co zůstalo z října: mrkev, celer, kořenovou petržel, čínské zelí, pór.

Výbornou metodou skladování je napíchání kořenové zeleniny do hromady písku ve sklepě.

Před uskladněním kořeny nikdy neumýváme , pouze je nahrubo očistíme od zeminy.Listy mrkve, celeru a petržele neřežeme, ale ukroutíme .

Na záhonech zůstávají zimní odrůdy růžičkové kapusty, hlávkové kapusty, salátu. Je vhodné je chránit před holomrazy mulčem z listí nebo smrkového chvojí.

Krmítko

Začneme přikrmovat volně žijící ptáky, aby si zvykli chodit na naši zahradu.

Jsou nenahraditelnými predátory hmyzu a i v zimě ledacos uloví.

Krmíme pouze potravou určenou ptactvu! Můžeme koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků.

A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme?

Ovšem, pokud už začneme s krmením, měli bychom také vytrvat .

Celá řada druhů ptáků je teritoriální. Navyknou hledat si potravu na určitých místech, ty si vyznačí jako své teritorium a pokud tam najednou potrava není, musí oblétavat okolí a narušovat teritoria jiných jedinců. To vede ke střetům a prohrávající často umírá hlady .

Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě , jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření.

Králíci v kotci. Zajíci se špatně fotí.

Je čas na podrobnou prohlídku dřevin na zahradě.

Zkontrolujeme úvazky k oporám. Dbáme na to, aby nebyly příliš volné, nezarůstaly do kůry ani kůru neodíraly.

Popínavé dřeviny přivážeme a ořežeme uschlé části, s řezem počkáme na předjaří.

Sloupovité kultivary jehličnanů koncem listopadu v koruně svážeme tak, aby je případná bohatá sněhová nadílka nerozlámala.

Pokud na zahradě řádí zajíci, tak nezapomeneme obalit kmeny králičím pletivem až k zemi. Drátěný plot by měl zasahovat až 20cm pod zem, aby se nepodhrabali!

Pokud naše zahrada sousedí s volnou krajinou (polem, lesem) můžeme zvěři za plotem (v dostatečné vzdálenosti) v tuhých zimách přilepšit senem, ovocem, ořezanými mladými větvemi a pod. a tím je odlákat od zahrady. Kůra a větve stromů je pro ně zpravidla krajním způsobem, jak zahnat smrtící hlad .

Zimostráz pod sněhem

Průběžně kontrolujeme stálezelené drřeviny listnaté i jehličnaté. V případě prosychajícího substrátu a bezmrazého počasí je důkladně zalejeme .

V zimě totiž zpravidla nezmrznou, ale uschnou!

Z jehlic a listů se neustále odpařuje voda, kterou ze zmrzlé půdy nemohou doplňovat. Proto stálezelené dřeviny trpí nejvíce za slunečných dní s mrazy, bez sněhové pokrývky. Pomoci jim můžeme důkladnou zálivkou na podzim, kdy si rostliny mohou vytvořit určitou zásobu vody a potom i zálivkou za bezmrazých suchých dní v zimě. Pomocí jsou i zástěny chránící dřeviny před zimním sluncem. U přízemních druhů pomáhá překrytí chvojím.

Pokud si chceme tuto práci a starost ušetřit , vysazujeme dřeviny na vhodná stanoviště, popřípadě se rovnou vyvarujeme nákupu těchto druhů.

Kromě stálezelených jsou na holomrazy citlivé i některé opadavé keře . Zpravidla ty, které pochází z teplejších oblastí, nebo z míst kde jsou zimy bez sněhu vzácností. Jsou to především dřevité pivoňky (Paeonia sp.), ibišky (Hibiscus sp.), tamaryšky (Tamarix sp.) a komule (Buddleia sp.). Chráníme je mulčem z listí, nebo kompostu o vrstvě 20cm v prostoru předpokládaných kořenů a u krčku rostlin.

Velkokvěté popínavé plaménky (Clematis sp.) mulčujeme nejčastěji slámou a je vhodné obalit i nadzemní část až do výšky 1,5m.

Živé ploty z jehličnanů můžeme ještě v listopadu seřezávat .