Zimní cesta lesem

Chodíte do lesa i v třeskutých mrazech? Pokud ano, dávejte si velký pozor jak vypadají stromy kolem Vás. Ve velkých mrazech dřevo křehne a pod velkou tíhou sněhu a ledu se snadno láme. Pozor si dávejte i v parcích - zvláště pod stromy, kterým se snadněji lámou větve. Jsou to všechny druhy topolů, třešně a starší jírovce.

Přeji krásné a bezpečné procházky.

Živý plot

Živý plot vyžadující zmlazení a dosadbu

Dříve se běžně doporučoval řez dřevin v zimě a to dokonce bez ohledu na mráz.

Odborné názory se vyvíjejí a dnes dendrologové doporučují nechat řez až na předjaří . Kdy jsou již rostliny nachystané na pučení a rašení, míza začíná proudit a dřevina je schopná ránu poměrně rychle zacelit.

Pokud řežeme v zimě , tak dřevokazné houby a škůdci dostávají nemalý náskok. Rostliny "tvrdě spí" a mohou se bránit až na jaře.

Bohužel praxe je taková , že v předjaří bývá velmi mnoho jiné práce na zahradě a řez dřevin bychom nemuseli stihnout včas. Proto často volíme kompromis . Zimní řez provádíme, ale jen u poměrně odolných opadavých druhů a za bezmrazého počasí .

Které dřeviny, tedy můžeme řezat?

Ty, které kvetou na nových letorostech (v létě a na podzim) a ty, které dobře regenerují a na květech nám u nich nezáleží (často živé ploty ).

Jsou to především:

Berberis Dřišťál (živé ploty)
Buxus sempervirens Zimostráz
Carpinus betulus Habr (živé ploty)
Corylus avellana Líska obecná (živé ploty)
Ligustrum vulgare Ptačí zob obecný
Philadelphus Pustoryl ("jasmín")
Physocarpus opulifolius Tavola kalinolistá
Potentilla Mochna
Symphoricarpos Pámelník

Tipy:

  • Řežeme VŽDY čistými nástroji . Řezem se rostlina poraní a snadno se na ni přenesou viry, bakterie a houby způsobující nejrůznější choroby.
  • Před řezáním živých plotů si natáhneme pomocný provázek , podle kterého vedeme řez. Nevzniknou nám "schody".
  • Neřežeme druhy kvetoucí brzy na jaře - sebe bychom připravili o krásné květy a včely o potravu.
  • Jehličnany a stálezelené rostliny tvarujeme až za vegetace .

Konečně jsme se dočkali pravé zimní nálady s mrazy a sněhem.

Naše zahrady a příroda se radují. Sníh vytvoří zásobu vody na jaro, ochrání citlivější rostliny před zimním sluncem, pomrzne nemalé procento škůdců...

A také máme dokonalý přehled o tom, co se děje na zahradě - sledujeme stopy ve sněhu! A máme o zábavu postaráno...

Zima pod Květnicí

Zima pod Květnicí

Pokud jsme na podzim zahradu dobře připravili, tak nemáme mnoho práce :

 

  • Setřásáme mokrý sníh z větví malých stromků, aby se nepolámaly.
  • K choulostivým druhům a na skalku sníh ještě přihrneme .
  • Obejdeme všechny záhony opatřené nástylkami z chvojí a popřípadě je opravíme.
  • Odstraňujeme nafoukané listí z jezírka a obnovujeme otvory v ledu.
  • Pokud jsme nesvázali sloupovité druhy dřevin, tak to ještě rychle uděláme. Korunu by mohl těžký sníh "rozježit" až rozlámat.
  • Pokud nemrzne a je zrovna i sucho, tak zaléváme stálezelené dřeviny (listnaté i jehličnany) a to odstátou vodou - ne ledovou!
  • Kontrolujeme ochranu kmenů před sluncem a před zajíci a srnkami. Dle potřeby opravíme. Také vyzkoušíme pevnost úvazků.
  • Pokud není sníh, tak okolí letos vysazených rostlin opatrně přišlápneme - mohl je vytáhnout mráz.
  • Podíváme se, jestli jsou všechny nádrže na vodu prázdné a jestli se do nic nenachytal sníh a voda. Mohly by při mrazu puknout.
  • Prohrábneme nástylku pod stromy - bydlí - li tam myši a hraboši. Pokud ano, zvolíme některou z metod vystěhování...
  • Podle stop ve sněhu zjistíme kudy, kam a kdo chodí... Pokud nám připadají některé rostliny v ohrožení, tak je překryjeme drátěným králičím pletivem.
sakura

Poslové jara

Předesílám, že barborky tradičně rychlily pouze dívky toužící po vdavkách. Pokud jim třešňové květy vykvetly na Vánoce, měly vyhráno a příští rok se určitě provdaly! Zvyk rychlit dřeviny se ale tak rozšířil a získal oblibu mezi lidmi, že původní věštecký význam vyprchal.

Co rychlíme?

Především druhy a odrůdy rodů Prunus (třešně , višně, meruňky, švestky, trnky), Syringa (šeříky), Forsythia (zlatice), Viburnum (kalina). A to řezané větve, ale i celé rostliny v květináčích (ty po skončení kvetení udržujeme v teplotách kol. 15o C a na světle až do jara).

Kdy začít?

Ideálně 3-4 týdny před svátky Vánočními. Takže v týdnu kolem svaté Barbory.

Jak na to?

Vybereme si silné a od pohledu zdravé výhony o délce cca 60cm se založenými květními pupeny . Ty bývají nejvíce z osluněné strany keře/stromu ve vyšších prtiích a mívají kulatější tvar, než pupeny se základy listů.

Stříháme čistými zahradnickými nůžkami z vlastních dřevin, nebo u přátel - skvělý důvod k pohodové návštěvě před Vánoci! Než orvané keře na sídlištích, tak raději nic.O chráněných územích nemluvě...

Doma si připravíme čistou nádobu , naplníme chladnou vodou, výhony hodně ze šikma seřízneme a ihned postavíme do nádoby! Teplota zpočátku vyšší - kolem 25o C a ve třetím týdnu trochu nižší - kolem 15-20o C. Pokojová teplota je dostačující. Vodu pravidelně měníme - ideálně každý den. Žádoucí je i přidat do vody přípravky pro prodloužení trvanlivosti řezaných květů.

Také obnovujeme řez, který se může zanášet nečistotami a bakteriemi a ty by mohly bránit nasávání vody. Vhodná je také vyšší vzdušná vlhkost - kolem 80%. V panelových bytech bývá kolem pouhých 45%. Proto požijeme některou z metod zvýšení vlhkosti vzduchu...

Možné obtíže...

  • větvičky nevykvetly, mají pouze listy: vybrali jsme větvičky bez květních pupenů
  • květy brzy vykvetly a hned opadaly, rašící lístky osychají: příliš vysoká teplota, nízká vzdušná vlhkost, kontrolujeme čistotu vody a řeznou ránu obnovujeme!
  • hnědnutí a zasychání výhonů a pupenů: na vině jsou houbové a bakteriální choroby

Všem Vám přeji hodně zdaru a pouze žádoucí svatby!

Své zkušenosti s rychlením barborek můžete napsat do komentáře zde...

Králíci v kotci. Zajíci se špatně fotí.

Je čas na podrobnou prohlídku dřevin na zahradě.

Zkontrolujeme úvazky k oporám. Dbáme na to, aby nebyly příliš volné, nezarůstaly do kůry ani kůru neodíraly.

Popínavé dřeviny přivážeme a ořežeme uschlé části, s řezem počkáme na předjaří.

Sloupovité kultivary jehličnanů koncem listopadu v koruně svážeme tak, aby je případná bohatá sněhová nadílka nerozlámala.

Pokud na zahradě řádí zajíci, tak nezapomeneme obalit kmeny králičím pletivem až k zemi. Drátěný plot by měl zasahovat až 20cm pod zem, aby se nepodhrabali!

Pokud naše zahrada sousedí s volnou krajinou (polem, lesem) můžeme zvěři za plotem (v dostatečné vzdálenosti) v tuhých zimách přilepšit senem, ovocem, ořezanými mladými větvemi a pod. a tím je odlákat od zahrady. Kůra a větve stromů je pro ně zpravidla krajním způsobem, jak zahnat smrtící hlad .

Buxus

Zimostráz pod sněhem

Průběžně kontrolujeme stálezelené drřeviny listnaté i jehličnaté. V případě prosychajícího substrátu a bezmrazého počasí je důkladně zalejeme .

V zimě totiž zpravidla nezmrznou, ale uschnou!

Z jehlic a listů se neustále odpařuje voda, kterou ze zmrzlé půdy nemohou doplňovat. Proto stálezelené dřeviny trpí nejvíce za slunečných dní s mrazy, bez sněhové pokrývky. Pomoci jim můžeme důkladnou zálivkou na podzim, kdy si rostliny mohou vytvořit určitou zásobu vody a potom i zálivkou za bezmrazých suchých dní v zimě. Pomocí jsou i zástěny chránící dřeviny před zimním sluncem. U přízemních druhů pomáhá překrytí chvojím.

Pokud si chceme tuto práci a starost ušetřit , vysazujeme dřeviny na vhodná stanoviště, popřípadě se rovnou vyvarujeme nákupu těchto druhů.

Kromě stálezelených jsou na holomrazy citlivé i některé opadavé keře . Zpravidla ty, které pochází z teplejších oblastí, nebo z míst kde jsou zimy bez sněhu vzácností. Jsou to především dřevité pivoňky (Paeonia sp.), ibišky (Hibiscus sp.), tamaryšky (Tamarix sp.) a komule (Buddleia sp.). Chráníme je mulčem z listí, nebo kompostu o vrstvě 20cm v prostoru předpokládaných kořenů a u krčku rostlin.

Velkokvěté popínavé plaménky (Clematis sp.) mulčujeme nejčastěji slámou a je vhodné obalit i nadzemní část až do výšky 1,5m.

Živé ploty z jehličnanů můžeme ještě v listopadu seřezávat .

Keře opadavé listnaté – nakupujeme a vysazujeme, podle potřeby pohnojíme. Choulostivé druhy namulčujeme vhodným substrátem, nebo spadaným listím.

Korunky stromkových růží po opadu listí pročistíme, dlouhé výhony zakrátíme a celé zabalíme do netkané textilie, nebo jiného materiálu, který je ochrání před mrazem. Také zkontrolujeme úvazek k opoře. Nebo je po staru odvážeme od opory a ohneme k zemi. Korunku zahrneme půdou tak, aby krček byl pod vrstvou cca 15 cm vysokou.

Zkontrolujeme keřové růže. Některé ještě kvetou, pak odstraníme pouze odkvetlé a uschlé části. Ty se šípky pouze očistíme. Ostatní můžeme mělce seříznout. Řez růží nás čeká až v předjaří. U dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa ) nahrneme zeminu ke krčku , tak aby byl 10cm pod povrchem a do ½ výšky keře zasypeme listím, aby nevymrzly.

Keře stálezelené listnatéchráníme před zimním sluncem zástěnami, před mrazem kompostovým mulčem. Stále je občas zaléváme . Kyselomilné přihnojíme rašelinou.

Stromy – také nakupujeme, vysazujeme, přivazujeme k opoře, chráníme před okusem . Pohnojíme draselnými hnojivy zvláště javory, které pak krásně vybarvují listy .