Odpověď:
Rozhodně bych doporučovala nalomenou větev odříznout . To už jste asi udělal - než jsem se dostala k odpovědi... K řezu stromů platí celá řada zásad - pro to zde není prostor...

Nutno podotknout, že odlomená "druhá hlavní větev" svědčí o chybě v zapěstování koruny stromu. Po odlomení velké části koruny zpravidla dojde k narušení statiky celého stromu. Měl by jste zvážit kde a jak podpořit zbývající část (opora), případně provést celkový zmlazovací řez  a redukci zbývající koruny tak, aby se obnovila její pomyslná rovnováha.

Rána je vždy vstupní branou infekce  do organismu stromu. Nicméně stromy mají několik velmi šikovných mechanismů jak se bránit.

•  Předně zalijí postižené místo  pryskyřicí (jehličnany), nebo mízou (listnáče). Má podobnou funkci jako krev. Má antiseptické účinky (využití v lékařství). Proto je pro stromy řez větví přijatelnější v době vegetace kdy na ránu mohou aktivně reagovat! Viz. řez peckovin - pouze za vegetace...V zimě se provádí řez především kvůli organizaci času.

•  Dále vytvoří tzv. reakční pletivo , které má odlišné vlastnosti než okolí a brání průchodu patogenů.

• Okolní kambium (dělivé pletivo) se aktivuje a snaží se ránu zarůst (závaly). Proto je žádoucí řezat větve na tzv. větevní kroužek, kde je dělivého pletiva přirozeně více.

 
K zamazání rány  čímkoli se vedou dalekosáhlé diskuze.
Osobně se přikláním k tomuto:

• rány do průměru cca 10cm nezamazávat ničím - strom si poradí sám

• větší rány vzniklé v době vegetace nezamazávat (s vyjímkou silně oslabených stromů - málo mízy)

• větší rány vzniklé v době vegetačního klidu zatřít

Je nutné provést řez čistými nástroji!  To se stále podceňuje...
Je nutné ošetřit ránu ihned  po řezu. A to stromovým balzámem, nebo štěpařským voskem. Obojí obsahuje protihoubové látky a zvyšují šance pro strom - vytvořit si přirozené bariéry.

• Použití nátěrových barev se vyloženě nedoporučuje - hromadí se pod nimi vlhkost, rána nedýchá a dřevo je tak rychle napadáno houbami...

• Pro použití bláta nevidím žádný důvod.

• Použití kravince by mohlo být prospěšné, ale jen v případě, že šlo o krávu pasoucí se na louce a kravinec čerstvý. Ten má poměrně agresivní chemismus a obsahuje tzv. fytohormony - látky podporující růst rostlin.

• Pro obalování ran  ala "zlomená noha", které je ještě často k vidění, není důvod žádný. Naopak je třeba nechat ránu dýchat, aby se nezapařovala... Mějme větší důvěru k samoobnovovacím schopnostem stromů! Byly tu už před 300 milióny let :o)

Vzhledem k tomu, že vegetace pomalu končí a rozsah rány na Vašem stromu bude větší, tak po důkladném začištění řezu bych ránu zatřela.

Pozn.  neobřezávejte ránu dokola (zaoblení ran, tzv. obkroužení)!!! Źádoucí je rovný řez kolmo na osu větve  (ne kmene!), jako když krájíte chleba - okajové pletivo (uložené těsně pod kůrou) přerose snadněji přes ránu.

Přeji hezký zbytek léta.